CEV Dřípatka 1.S

V úterý 16.11.2021 se 1.S v rámci hodin výchovy ke zdraví a biologie vypravila do místního   centra ekologické výchovy Dřípatka. 3hodinový program zaměřený na zdravý životní styl a zdravou stravu byl zajímavý a bohatý na informace. Programem nás provázely dvě milé a ochotné paní lektorky. Nakupovali jsme podle seznamu v připravené místnosti jako obchod, poznávali jsme značky na potravinách, skládali z vytisknuté papírové zeleniny obrázky, naučili se patra potravinové pyramidy a mnohem víc. Myslím si ale, že nejvíce nás stejně bavilo pečení jidášů z celozrnné mouky a také pizza šneci.

Hodně jsme se nasmáli a všichni jsme si to společně užili. Můžeme Vám jen vřele doporučit, abyste se na Dřípatku v Prachaticích zašli podívat i se svojí školou.

Aneta Nováková  1.S

Vystoupení CINKu 14.10.2021

Návrat na hudební scénu

Tak jsme se konečně dočkali! Po téměř dvou letech jsme vystoupili zpoza plochých obrazovek. Chopili se zaprášených hudebních nástrojů, naladili dlouho nepoužívané hlasivky a s chutí se zase pustili do našeho dobře známého „CINKání“. Na hudební scénu jsme se po tak dlouhé době vrhli doslova po hlavě, protože hned zkraje září se náš CINK ujal přivítání ředitelů a ředitelek Středních pedagogických škol. Tento první komorní „koncert“ proběhl na domově mládeže 22. září 2021. V tu chvíli jsme za sebou měli nanejvýš dvě hudební zkoušky, na kterých jsme se sotva stihli pozdravit s novými spoluhráčkami.  Spontánnost našeho prvního vystoupení jsme vyvážili nadšením, které nakonec rozhodlo o výsledném úspěchu. Všichni jsme se po dlouhé době ihned zajeli do starých a dobře známých hudebních kolejí, které vykouzlily úsměvy na tváři nejen nám, ale hlavně ředitelům a ředitelkám. Když dozněly poslední tóny, ozval se z křesel velké klubovny potlesk, který byl po tak dlouhé odmlce tou nejhezčí odměnou.

Následující zkoušky jsme vše pečlivě dotahovali k dokonalosti, abychom s radostí a jistotou mohli všichni vystoupit 5. října 2021 na prachatickém gymnáziu. S ochotnou pomocí starších „cinkaček“, které již úspěšně opustily naši „pedárnu“, jsme se opět sešli v hojném počtu. S největší možnou přesností jsme znovu naladili své nástroje a probudili své hlasivky, abychom mohli rozdávat radost svým osobitým způsobem v podobě hudby. V publiku se objevila i zahraniční návštěva ze Slovinska, která, přestože nerozuměla slovům, přijala naši energii a radost z hudby a setkání s otevřenou náručí. Odměnou nám byl jak potlesk, tak hlavně radost v očích posluchačů a široké úsměvy na jejich tvářích. Dokonce se nám dostalo i děkovného proslovu od zahraniční návštěvy, při kterém jsme si osvěžili i naši znalost anglického jazyka. Při loučení jsme se pak všichni už těšili na nějaké další setkání, protože naším největším štěstím je předávat radost ostatním. A to v minulém školním roce nebylo dost dobře možné.

Lucka Fošumová a Katka Sádlová, flétnové hrdinky Cinku

Advent 2019

Kouzelně vyzdobené náměstí vonící vánoční atmosférou, punčem, svařeným vínem, perníčky - to jsou prachatické adventní podvečery! Společně si zpříjemnit čekání na Vánoce a podílet se na hudebním vystoupení přišla i Fontána. Školní pěvecký sbor se svým vánočním repertoárem, jehož poselstvím je šířit radost a sdílet lásku k bližním, se dočkal milé odezvy a podle potlesku návštěvníků se velmi líbil. Publikum ocenilo možnost vlastního aktivního zapojení a většina přihlížejících si pod taktovkou Petry Sovové společně zanotovala známé koledy. Veřejnosti byla představena i jen několik dní stará píseň Jana Hovorky „Je čas vánoční“, kterou s kytarami Elišky Neprašové a Evy Novákové doprovodil spolu se Zuzanou Novotnou na flétnu. Koncert vygradoval taktéž nově secvičenými skladbami Kyrie, Adoramus te a Gloria in excelsis Deo. Eva Nováková

Mikuláš v Portusáčku 2019

O tom, že s čerty ze Střední pedagogické školy jsou žerty, se přesvědčily děti z dětské skupiny Portusáček ve středu 4. prosince. Tradiční mikulášská nadílka byla plná smíchu, tance a básniček. Radost měli malí i velcí, děti i pedagogové. Čertovský tanec „Bubu“ vykouzlil úsměv u každého. Děti si odnesly zážitky a dárky, budoucí učitelé nenahraditelnou zkušenost při práci s dětmi. Druhý den 5. prosince čerti spoluvytvářeli program na Velkém náměstí. Ivana Bečvářová, vyučující dramatické výchovy.

Mezinárodní sborový festival hudebního romantismu

Svět umění, hudby, zpěvu nelze nemilovat… za nejkrásnější, nejsilnější, společensky nejvýznamnější, svým spojením tónů a slov nejsdílnější, osobně považuji zpěv sborový, který umožňuje mnohdy neprofesionálním zpěvákům „sáhnout si“ na umění. Setkání pěveckých sborů na Mezinárodním sborovém festivale hudebního romantismu se letos 11. - 13. října konalo již po osmnácté. Kromě sborových dílen, odborných seminářů pro sbormistry, dokumentárních výstav, aj., přichystali organizátoři soutěžní přehlídku a řadu koncertů, které proběhly nejen ve Vlachově Březí, ale také na dalších místech v regionu. Vystoupení školního sboru Fontána vedeným Mgr. Petrou Sovovou bylo součástí zahajovacího koncertu a znamenalo pro nás velkou čest. Otisk Střední pedagogické školy zesílil i vyučující Mgr. Jan Hovorka účinkující se svým Klarinetovým souborem Prachatice a Mgr. Martina Bošková Pivoňková s oceněným Šesttetem za nejlepší provedení lidové písně. Mgr. Eva Nováková.

Eva Tesařová v České filharmonii

Hudba spojuje lidi. Tato věta přesně vystihuje projekt s názvem Společný orchestr České filharmonie a žáků ZUŠ, něhož jsem byla minulý školní rok součástí. Všechno začalo v říjnu, když mi paní učitelka oznámila, že jsem byla vybrána mezi devět hráčů druhých houslí z pěti krajů České republiky. Jakmile jsem poprvé prolistovala strany poměrně nabitého repertoáru, nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet. Brahmsova Slavnostní akademická předehra se třemi béčky, dvacetistránkový Dvořákův Vodník a jeden z největších klenotů české hudby: Smetanova Vltava. Ale s vervou, odhodláním a vidinou nových zkušeností jsem se začala prokousávat všemi těmi křížky, béčky, odrážkami a spoustou not. Po první zkoušce mi bylo jasné, že všichni hrají pro radost a neřeší jednu špatnou notu sem nebo tam. S přibývajícími zkouškami se orchestr stával kompaktnějším, zvuk lepším a repertoár se téměř přiblížil originálnímu znění. Čas určený ke cvičení a pilování nejrůznějších drobných nedostatků se nám rychle krátil. Znenadání tu byl 12. červen a s ním začátek závěrečného soustředění, které se neslo ve znamení nejen hraní, ale i různých neformálních setkání, workshopů a výletů. Především pomohlo nám – mladým hudebníkům z různých koutů Česka – k vzájemnému poznání.Vyvrcholení celého více než půlročního snažení proběhlo v neděli 16. června. Slavnostnímu koncertu předcházela veřejná generální zkouška od 11 hodin, kde ještě pan dirigent Petr Altrichter „vyladil“ drobné nedostatky. Úderem 19:30 koncertní těleso čítající zhruba 80 členů nastoupilo před zcela zaplněnou Dvořákovu síň Rudolfina. Jestli hádáte, že koncert provázela tréma, strach a úzkost, jste na omylu. Bylo to přesně naopak. Samotný nástup na jeviště před zraky 600 posluchačů byl dojemný. Pocit, že každému muzikantovi sedí v publiku někdo známý, drží mu pěsti a je na něj pyšný, je k nezaplacení. Atmosféra v sále by se dala krájet. Posluchači hltali každý tah smyčce, fouknutí do klarinetu, úder paličky i dirigentovo gesto.Jen těžko lze popsat, co se Vám honí hlavou, když sedíte na místě jednoho z členů České filharmonie, podáváte si ruku s jejím šéfdirigentem, chodíte do šaten a prostor filharmoniků nebo s nimi samotnými na kávu nebo čaj. To nejde popsat. To se musí zažít. Děkuji za zážitek, který budu mít v paměti do konce života. Eva Tesařová, 3. A

Pestrý koncert v aule

Všichni posluchači, kteří dorazili na čtvrtý, tedy dá se říci tradiční červnový koncert, mi jistě dají za pravdu, že tento hudebně literární večer byl výjimečný svou atmosférou i volbou a provedením prezentovaných skladeb. Zazněla žánrově pestrá díla z rozmanitých historických období a nechyběla ani tvorba autorská. Ve formě sborového zpěvu se představila „naše“ Fontána a ženský komorní sbor Maraveja, instrumentálních výstupů se zhostil například mnohokrát oceněný Klarinetový soubor Prachatice vedený Janem Hovorkou nebo precizní akordeonistka Dagmar Chalupová ze 3.A. V sólových výstupech nadchl návštěvníky pozoruhodný výkon vyučujících SPgŠ: Petry Sovové (Musica proibita-S.Gastaldon), Martiny Pivoňkové (Blue-J.Mitchell), Marie Krejsové (Ombra mai fu – G. F. Händel) a žákyně 3.A Pavlíny Bujnovské (Make you feel my love). Pomyslnou třešničku na dortu pak představoval pěvecký projev vyhlášené učitelky zpěvu Venety Marešové (Non, je ne regrette rien), jenž vynikl za klavírního doprovodu Anny Malechové, a byl po právu odměněn neutuchajícím potleskem. Je třeba také zmínit jméno vyučující SPgŠ Marcely Haspeklové, která večerem provázela a radost z produkce hudby všech účinkujících harmonicky propojila svým autorským čtením. Nezbývá než doufat, že někdy v budoucnu se opět můžeme těšit na podobný koncert a že letní přestávka přinese hudební vyhladovění Prachatičanů, jež s námi přijdou sdílet hudební zážitky v hojnějším počtu. Mgr. Eva Nováková